Celé měsíce ji alkoholický majitel nechával hladovět, přesto se každý den

Byl bosý, zarostlý a v ruce držel poloprázdnou láhev.
— Co chceš?
— Chci se zeptat na psa.
Okamžitě se zamračil.
— Co s ním?
— Je strašně hubený.
— Je nemocná.
— Byla u veterináře?
Pavel si lokl.
— Nestarej se.
— A proč skáče přes zeď?
Muž se krátce zasmál.
— Je blbá.
— Zranila se.
— Je to pes.
Hana cítila, jak jí stoupá vztek.
— Má něco k jídlu?
Pavel se k ní pomalu přiblížil.
Z úst mu táhl alkohol.
— Řekl jsem ti, ať se nestaráš do cizích věcí.
— Ale—
— Běž domů.
Práskl dveřmi.
Hana tam několik vteřin