jí vlastně více vyhovují.
Za pět let kartu z plechovky nevytáhla ani jednou.
Věděla, co je na ní napsáno. Walter jí to řekl. „Dva tisíce dolarů, Sylvie,“ řekl, když ji položil vedle jejího otlučeného modrého hrníčku na kuchyňském stole, s pečlivostí muže, který si tento gest připravil. „Na nouzové situace.“
Podívala se na kartu.
Pak se podívala na jeho kufry — dva kožené, stojící u vchodových dveří, jako by odcházel na služební cestu.
Pak se podívala z okna, kde Marcyino červené auto stálo v příjezdové cestě.
Marcy byla ze čtenářského klubu,
