Část 2
Ivy k ní spěchala.
„Mami,“ zašeptala naléhavě. „Už jsem to přinesla. Přinesla jsem mléko. Prosím, vzbuď se…“
Žádná odpověď.
Arthur vykročil vpřed, podlaha pod ním vrzala. Ivy se strachy otočila a ochranitelsky si tiskla recept na hruď.
„Prosím, neberte si to,“ řekla okamžitě s očima rozšířenýma hrůzou. „Řekla jsem pravdu. Nelhala jsem.“
„Nejsem tu od toho, abych si něco bral,“ řekl Arthur a lehce zvedl ruce, aby ukázal, že nemyslí nic ublížit. „Jak se jmenuješ?“
“…Břečťan.”
„Jak dlouho už je tvoje máma takhle na tom, Ivy?“
„Dva dny…
Osmiletá holčička klečela uprostřed přeplněného obchodu a žebrala o plechovku kojenecké výživy, zatímco se jí lidé smáli a natáčeli ji.
