a potlačovaný strach mladých matek.
Dr. Salinas mě přivítal jemným hlasem.
“Jsi tu sám?”
přikývl jsem.
“Můj manžel říká, že to dítě není jeho.”
Doktor nevypadal překvapeně.
Ani ona mě nesoudila.
Prostě mě požádala, abych si lehl.
Studený gel se dotkl mého břicha, až jsem se lehce zachvěl.
Obrazovka se rozsvítila.
Zadržel jsem dech.
Nejprve tam byl jen rozmazaný stín.
Pak se objevila malá tečka.
Pak ten zvuk naplnil místnost.
Tlukot srdce.
Silný.
Rychlý.
Naživu.
Zakryla jsem si pusu rukou a po tvářích mi okamžitě stékaly slzy.
“Ahoj, má lásko,”
