na chodbě.
Dozvěděla jsem se to proto, že mi můj šéf jen tak mimochodem nařídil, abych každý den zůstávala déle a zaškolovala ji.
„Od pondělí budu potřebovat, abys každý den zůstávala alespoň do sedmi,“ řekla mi jednoho pátečního odpoledne moje manažerka Karen.
Vzhlédla jsem od počítače.
„Každý den?“
„Několik příštích týdnů,“ odpověděla.
Předpokládala jsem, že došlo k nějakému nedorozumění.
„Je to kvůli dočasnému projektu?“
„Ne.“
Usmála se.
„Budeš zaškolovat naši novou zaměstnankyni.“
Podívala jsem se směrem ke skleněné konferenční místnosti, kde seděla žena, kterou jsem nikdy předtím neviděla, s někým
