když byl dům tichý a nic mě nerozptylovalo. Ležel jsem v posteli, zíral do stropu a poslouchal zvuk, který mimo mou vlastní hlavu neexistoval.
Tři týdny jsem se přesvědčoval, že to samo odezní. Neodeznělo. Vymýšlel jsem si výmluvy: „To jsou jen alergie.“ „Jsem ve stresu.“ „Možná se mi to jen zdá.“ Nakonec moje žena řekla: „Jdi k lékaři. Hned.“
Šel jsem. A první otázka, kterou mi lékař položil, všechno změnila: „Byl jste v poslední době na nějakém hlasitém koncertě nebo jste pracoval s elektrickým nářadím bez ochrany sluchu?“
Byl. Před
