klidu.
“Jsem těhotná,”řekla jsem a hlas se mi dusil emocemi.
Diego se neusmál.
Neobjal mě.
Ani se nezeptal, jestli jsem v pořádku.
Jednoduše položil svůj šálek kávy pomalu na stůl a podíval se na mě chladnýma očima, jako by právě objevil něco špinavého ve svém vlastním domě.
“To je nemožné.”
Stáhlo se mi hrdlo.
“Jak to myslíš?”
Diego se posměšně zasmál.
“Před dvěma měsíci jsem měl vasektomii, Lauro. Nejsem idiot.”
Ta věta mě zasáhla jako facka.
idiot.
Muž, se kterým jsem žila osm let, muž, který kdysi slíbil, že
